Ta píseň co vám zazpívám, ta veme jen pár chvil.
Je o kuchaři z Fowler´s Bey, tam kde jsem stříhat byl.
On za nehtama humus měl a hrnce samej rez
a kam jen oko, pohlídlo tam štěkal ňákej pes.
ref.: I nádobí měl špinavý, jak mraky před bouří.
Prej chodíval ho tajně mejt za deště do louží.
On divnou stravu vyvářel, čert ví, co bylo v ní.
Že kroutila nám střevama přes dobu pracovní.
To maso jako z potkana, tak divnou mělo chuť
a režná, kterou prodával by roztrhala hruď.
ref.: A na všem bylo koření, co podivnou má moc.
Že místo spaní běhali jsme za keř, celou noc.
Jíst jeho řídký polívky a sekanou, či prejt.
Tak žádnej střihač neuhád, to co v nich mělo bejt.
Ty jeho blafy, fazole a česnekovej lák,
to věru bylo krmení, že každej kulil zrak.
ref.: A ráno vždycky vydával nám vyvařenej čaj.
Když končil turnus ještě všem řek, ať mu dýžko daj.
Když nůžky jsme si balili, to už nám bylo hej.
Než pochopil jsem čím nás krmil kuchař z Fowler´s Bey.
Když rozhlíd jsem se po farmě, tak do kolen jsem kles,
už nikde žádný štěkání a nikde žádnej pes.
A kuchaře až v buši trefím, ať se pomodlí.
Ten nebude mít při sezení tejden pohodlí.
