Vzkázal mně můj milý po mráčku
že prý mne má ze všech nejradši
I kdyby šla dívčí srdce na dračku
jemu že prý moje postačí
Vzkázal mně můj milý po vodě
že se ke mě ve snu naklání
Voda jako v pohádkové dohodě
za něho mne hladí po dlani
I ty bílé břízy všechny jeho hlasem
šeptají mi, co by šeptal sám
A že trochu pláču, taková už já jsem
s vosami si o něm povídám
Vzkázal mně můj milý po vosách
že mu láska divný dala zrak
Zdá se mu, že pořád jsme si na dosah
s mnou je to, chlapče, zrovna tak
I ty bílé břízy všechny jeho hlasem
šeptají mi, co by šeptal sám
A že trochu pláču, taková už já jsem
s vosami si o něm povídám
Vzkázal mně můj milý po vosách
že mu láska divný dala zrak
Zdá se mu, že pořád jsme si na dosah
s mnou je to, chlapče, zrovna tak
