Má hlava zdá se, je příliš chytrá,
než aby šla světem, co tu je.
Ona už dávno, řeší, co zítra,
když mí tělo s tebou dneškem putuje.
Ač tě mám v náručí, sotva ti zaručím,
že jsem nezměnil zas, lokaci, směr i čas,
jsem tulák po hvězdách, ve světě, co se mně zdá.
Chtěl bych být tady a teď, kdy svět neptá se,
nehledat odpověď, srdci říct jen: "Přímo hleď."
Chtěl bych být tady a teď, přestat ke zdolání,
hledat další zeď, v cíli chvíli neběžet.
Tady a teď, tady a teď, přítomnej okamžik
v prstech podržet.
Má hlava zdá se, cestuje časem,
svět teď vidím z mnoha perspektiv.
Cesta do dneška, však zasekla se,
vím jen, co mě čeká a co měl jsem dřív.
Prodal jsem přítomnost za obskurní obnos,
jímž splácím na splátky dny pár let nazpátky,
zážitky faktický i ty hypotetický.
Chtěl bych být tady a teď, kdy svět neptá se,
nehledat odpověď, srdci říct jen: "Přímo hleď."
Chtěl bych být tady a teď, přestat ke zdolání,
hledat další zeď, v cíli chvíli neběžet.
Tady a teď, tady a teď, přítomnej okamžik
v prstech podržet.
Ááá Ááá Ááá
Ááá Ááá Ááá
Chce se mi bezhlavě srdci říct: "Vpřed nás veď.",
neřešit pochyby, co když a co kdyby a hlavě
navzdory nehledět za obzory.
Chtěl bych být tady a teď, kdy svět neptá se,
nehledat odpověď, srdci říct jen: "Přímo hleď."
Chtěl bych být tady a teď, přestat ke zdolání,
hledat další zeď, v cíli chvíli neběžet.
Tady a teď, tady a teď, z dráhy oběžný se
vrátit zase zpět.
Tady a teď, tady a teď, přítomnej okamžik
v prstech podržet.
