Něco je ve vzduchu, dnes každej z nás to cítí.
Už to k nám přiválo i přes ostnatej drát.
Něco, co nemluví a přesto říká ti tím,
že v sobě dost síly máš, abys ty časy zvlád.
Něco je ve vzduchu, ač nedýchá se lehce,
teď když se leckdo z nás do ulity svý stáh.
Věříš, že tyhle dny jsou možná jenom lekce.
Jó, něco je ve vzduchu a není to jen strach.
R:
Něco je ve vzduchu a kolem nás to lítá.
I když jsme schovaný za stěny pokoje.
Možná, že naděje, možná solidarita.
Hřeje to u srdce, ač nevíš, co to je.
Něco je ve vzduchu, co nás spojuje.
Všechno jsi odložil, všechno to neodkladný,
snadněji než bys řekl šlo náhle odložit.
Hodinky sundal sis, teď čas počítáš na dny.
Pánbůh opět zamíchal tvůj paklík priorit.
Učíš se vážit si zas obyčejných věcí,
zjistit, že vlastně jsou taky zázračný.
Vnímat, že svobodní být můžeme i v klecích
a že tady stále je slunce za mračny.
R:
Něco je ve vzduchu a kolem nás to lítá.
I když jsme schovaný za stěny pokoje.
Možná, že naděje, možná solidarita.
Hřeje to u srdce, ač nevíš, co to je.
Něco je ve vzduchu, co nás spojuje.
Něco je ve vzduchu a vlastně je dost smutný,
že všímáme si toho pouze za krizí.
Snad aspoň někdo z nás to vnímat bude chuť mít,
až slunce zas vysvitne a mraky vymizí.
R:
Něco je ve vzduchu a kolem nás to lítá.
I když jsme schovaný za stěny pokoje.
Možná, že naděje, možná solidarita.
Hřeje to u srdce, ač nevíš, co to je.
Něco je ve vzduchu, co nás spojuje.
Něco je ve vzduchu, co nás spojuje.
