H7 E
E H7
Můj táta byl jen střízlík, měl sílu nevelkou,
ale jak jsem ho znal, byl větší než král,
E
jenom jedinou myšlenkou.
E H7
Nesmíš být nikdy líný, nesmíš se práce bát,
jen se snaž, jak nejlíp to znáš,
E
co děláš, to dělej rád.
H7 E
E H7
Když jsem se někdy díval, jak mámu objímal,
tak natáhnul krk a lišácky mrk,
E
na to hned mi povídal.
E H7
Nesmíš být nikdy líný, nesmíš se práce bát,
jen se snaž, jak nejlíp to znáš,
E
co děláš, to dělej rád.
E H7
Ač z tváří mu úsměv zářil, někdy taky smůlu měl,
pak zaplakal a když jsem se ptal,
E
řek mi, proč bych nebrečel.
E H7
Nesmíš být nikdy líný, nesmíš se práce bát,
jen se snaž, jak nejlíp to znáš,
E
co děláš, to dělej rád.
H7 E
E H7
Vidím ten den jak včera, když nám horečkou zbled,
ale dřív než zhas, stačil pozvednout hlas
E
a pak mi řek naposled.
E
Nesmíš být nikdy líný, nesmíš se práce bát,
H7
jen se snaž, jak nejlíp to znáš,
E
co děláš, to dělej rád,
H7 E
co děláš, to dělej rád.
H E