Opilá létem a zrozená v tanci, blůzku jí utkali měsíční tkalci.
Červená sukně do stráně stoupá, tváře jí hoří, když v bocích se houpá.
Je čistá a křehká, trochu se stydí za svoji krásu a Bůh že nás vidí.
R: Tu noc nám andělé popletli hlavy,
jak voňavý Tramín, jak srpnové trávy
a za vodou někdo hrál tak strašně smutnej flák. Zakletá v houslích srdce nám spálila, jediná píseň Ave Maria, heřmánek, chrpy a krvavě červenej mák.
Svítá tak tiše a chybí nám slova, kdo vrátí léto a kdy přijdeš znova.
Studený vítr odnesl z dlaní, lísteček z révy po vinobraní.
Jsme jako hvězdy co na nebi mizí, do rána svoji a od rána cizí.
