V té jedné hospodě a neprozradím v které
Je moje srdce křivo vyřezané
V židličce, která zbyla
   
Spíš v opěradle. Ve dřevěné židli
V takové hospodě, kde občas běsi bydlí
   
A milenci se o ně opírají
A milenci se o ně opírají
A milenci se o ně opírají
   
O moje srdce
Jednou jsem ho nechal
V té hospodě, když na sůl nebylo
A já jsem tenkrát spěchal