V té jedné hospodě a neprozradím v které Je moje srdce křivo vyřezané V židličce, která zbyla Spíš v opěradle. Ve dřevěné židli V takové hospodě, kde občas běsi bydlí A milenci se o ně opírají A milenci se o ně opírají A milenci se o ně opírají O moje srdce Jednou jsem ho nechal V té hospodě, když na sůl nebylo A já jsem tenkrát spěchal