Ty jsi ten druh dívky která trápí svět má místo očí dýky mé polibky hned mění v jed chce mít vechno napoprvé teď hned a naposled padesát korun v barvě krve v indexu dvacet let Chtěl jsem tě vést za ruku studila jako led jde upjatá ke krku vyzývavá na pohled kadý z nás umí něco co by ten druhý nedoved do důchodu máme daleko v indexu dvacet let Vichni které míjí mají oči navrch hlavy trvá nepomíjí v lednu skáče do Vltavy obnoená láskami jede nahá v metru běím mezi veterány sto jarních kilometrů Čeká na mě v cíli jako dítě na starce počkej jetě chvíli vezou mě v záchrance jak pokaenej automat chce obehrát celej svět a já se učím podepsat za tvých dvacet let Střídá zatím milence jako obleky padá do cizích postelí z mostu do řeky sama sobě obětí soudcem i obhájcem nepotřebuje nikoho - a nejméň zachránce Jak pokaenej automat obehraje celej svět. A já se zkouím podepsat... Za tvých dvacet let