Plíživé světlomety slídí nocí Osahávají ti tělo jako kdysi fízli Sledovací psi cítí příchuť panenství Nestoudnou sraženinu krve Chtělas jen přivonět k noci Ztratit se tam kde nás lízli Mě naposled – tebe hned napoprvé Tvá prsa majáky blikají do noci jako nádor Svíčky hoří na oltáři hotelu Ambassador Vězňové špatného svědomí U huby pěna dní našlehaná tlačenicí u koryta Starý nekonečný příběh – nasládlá moralita Kdo ví co se dnes večer děje Za staženými závěsy V podloubí na náměstí v hotelu Totalita Kus omítky tam padá hostům do polívky A na zdi místo tapet mokré skvrny Do sametu moli vyžrali malé dírky Slaví mě Bratislava brní mě mezi Brny Ty jsi má poslední a já tvůj prvý Zlověstné ticho věští konec holého živobytí Prochlastáváme se do bezvědomí Řev neřestí v odsvěceném kostele Zásoby pití tak do února A já tě tak jako kdysi Bůh vidím pod sebou shora Rohožky důvěry prošoupali tví přátelé mí věřitelé Ti co si bezostyšně čistí boty svědomí Před cizími byty A nad námi svítí svatozář neonu hotelu Totality Vstup jenom zadní brankou – výlučně pro elity Tak jsi to chtěla Pootevřenou rankou tvého těla Vzlínají víry hotelu Totality Orchestr hraje dumku až na dno beznaděje Bezedné ruce žebráků si pohrávají s tvými city Denní snění tramvajáků – co se to dodnes děje? Za staženými závěsy V saloncích hotelu Totality