Ve dvanáct skončilo nahrávání 
předem poškrábané desky 
hráči se učesali - tak ahoj 
ahoj a mějte se tu hezky 
a já mám dojem že to co si každej z nás 
doma sám pro sebe hraje 
nikdo nikdy v týdle zemi 
na desku nenahraje 
Zbyli jsme dva co zašli na jedno pivo 
do kantýny na stojáka dole 
upocený lidi stáli frontu na oběd 
a jedli na špinavým pocákaným vikslajvantovým stole 
zachytil jsem jejich závistivej pohled - 
- jak to že je otravujem? 
známe jenom kanape chlast a zadní lóže kina 
a ráno nemusíme vstávat protože nikde nepracujem 
styděl jsem se za sebe i za ně 
chtělo se mi tančit hulákat a zpívat - 
- čí je to vina že jsem zůstal stát a mlčel? 
Nevím asi se bojím neumím to jinak 
Ne to není proti dělníkům - do hajzlu s písničkama 
ti u soustruhů dávno věděj svoje 
to je pro vás byrokrati s bílejma límečkama 
co žerete ten svůj život 
jako umaštěnej bůček vstoje 
pro lidi co se držej dál svejch míst 
lžící a žaludečních vředů 
ne takhle žít a umřít nechci neumím nedovedu 
Vyšli jsme do deště 
s nedopitejma půllitrama v ruce 
a já povídám - člověče my kradem! 
Nevadí - povídᚠ- pošleme ho zítra poštou 
nebo příště šoupnem na pult zadem 
my kradem párkrát za život 
a voni kradou pětadvacetkrát za den 
tak jsme šli dál a d隝 nám padal 
z nebe do půllitrů volným pádem 
Nastoupil jsem s půllitrem do tramvaje 
chtěl jsem se dostat na chvíli mezi lidi 
chtěl jsem se jenom na malou chvíli schovat 
a chlápek v kožáku z krokodýlí kůže 
za mnou začal pod aktovkou onanovat 
zápach z tý umaštěný kantýny 
se za mnou do tramvaje natáh 
a úplně jiný blues 
který nikdy nikdo v týdle zemi na desku nenahraje 
se za mnou táhlo domů v patách