Proč je tak jiná má milá dívá se stranou dává mi ruku? Proč prsten v dlani ukrývá a říká mi pane a ne kluku? Někdo ji u vrátek čeká volá ji zpátky - už jít musí Nemá se zlobit a hledat dál a ve velkém městě štěstí zkusit Přijel jsem z války jako starý kůň s hvězdou a kusem papíru který mi dali Běžel jsem v blátě a dešti zpátky a smál se a plakal A kolem mě lidi šeptali „Toho jsme znali“ Odejdu k řece pít její klid zahodím špínu a zlato O chladných vlnách budu snít a ptát se pohledy: „Můj Bože, stálo to za to?“ A z velkých a malých kamenů postavím na rozcestí uprostřed polí kamenná boží muka Dál ať jdou ti které dálka zláká a zůstanou ti které něco bolí