Pověz, jak řeky proud
má břehy své a louky rád.
S chrpou ten klidný kout
jak oči Tvé se bude zdát.
Znám Tě řeko má
a nestavím slovům hráz,
Tvůj proud překoná
i dálku dní, bouří v nás.
Máš být mou řekou,
mou tichou tůní,
vším máš mi být..
Budeš mou krajinou,
kam cesty mé zpátky jdou,
každou svou vteřinou
se navracím v náruč Tvou.
Máš se řekou stát
a já se Tvým vlnám vzdám.
Chtěj i břehy brát,
jsou louky Tvé, povídám.
Tvůj kraj Tě vítá
má řeko štestí,
má, lásko má áá.
Ná ná na na ná, ná na na ná, ná na na ná,
ná ná na na ná, ná na na ná, ná na na ná,
ná ná na na ná, ná.......
