C Dmi
Ty jsi byla stále šťastné údolí
Emi Ami F
tobě pořád zářil v očích smích
G E Ami
já věděl že mé rány přebolí
F G
jak jen se dotknu dlaní tvých
C D
Když tě viděl táta řek´ mi vzápětí:
Emi Ami F
ta se umí vážně hezky smát
G E Ami
ten úsměv vypůjčený od dětí
F G C
mě vítal v týdnu sedmkrát
G F C DmiEmi
R: Když jsem tě neviděl pak dlouhou řadu dní
G F C DmiEmi
žil jsem jak trosečník ,nic víc
G F C Ami
pak přišel lístek,pozdrav poštou polední
Dmi
a já už nemoh dál
Emi
větrem jsem se stal
F
jenž ti letí říct:
Ty jsi moje stále šťastné údolí
do něhož se z dálek vracím rád
tvůj úsměv léčí mě i chlácholí
v něm vidím důvod proč se smát
R: Teď máš už vrásek pár a ztrácíš dětskou tvář
o kalných vodách víš už víc
však přesto schováváš si úsměv pod polštář
a ten jak sladkou číš
dál mi nabízíš
R. Teď máš už vrásek pár a táta není živ
kdo za něj ocení tvou líc?
vždyť ty jak léta jdou,jsi stejná jako dřív
i já jsem stejně mlád
větrem chci se stát
jenž ti letí říct :
Vedle tebe skálu v písek rozdrolím
zapomenu trápit se i bát
jen zůstaň stále šťastným údolím
kam já se z dálek vracím rád
