Šel setník z vojny domů, šel
Hlad a žízeň měl
Ušel dlouhej lán
Nejhezčí ze všech šenkýřek
Pak ten setník řek:
Dej mi vína džbán!
Za svýho krále já se s vervou bil
Můj pluk padnul, já jsem zbyl
Dej chleba, víno a tak dál
Ať žije válka! Zdráv buď král!
Šenkýřka řekla: Vojáku
Za pár zlaťáků
Všechno můžeš mít
Leč chudej setník neměl nic
Chtěl jen jíst pár lžic
Chtěl jen džbánek pít
Za svýho krále on se s vervou bil
Šel a strádal víc, než žil
Jen jeden zákon z vojny znal:
Ať žije válka! Zdráv buď král!
Když setník prázdný džbánek zdvih
Hovor v šenku ztich
Ticho bejvá zlý
Pak se však ozval dívčí hlas:
Vem tvou válku ďas
A tvý pány s ní!
Za svýho krále s vervou šel ses bít
Teď máš žízeň, teď chceš pít?
Běž i s tou válkou o dům dál
Víno ať dá ti ten tvůj král!
