Sleduj někdy z vlaku stromy co proti kráčí co neví že jdou tam kde tys byl hedej bohatství ty stromy stejně jako lidé maj každý jiný kmen bijí se o prvenství jen bijí se o prvenství jen Jsou stromy slabé co chtěj držet meze a stromy drsné krotící blesk a stromy vrby co stále si zoufaj a stromy duté co duní lží a všechny ty stromy jakoby jakoby neví že skončí spolu v jednom nádraží že skončí spolu v jednom nádraží až zastaví Lehni si někde do stráně a zavři oči svý a počítej zvuky které z dálky k tobě doznějí ty zvuky stejně jako chvíle mění stále hlas jsou čím dál tím víc po nich voláš čím jsou dál tím víc po nich voláš Ozývaj se vlaky co lidi k lidem vezou a rouhaj se pily že nebude les a zpívaj ptáci že kytky zase kvetou a tráva si šeptá co čeká déšť a všechny ty zvuky maj stejnou řeč hledej sám a uslyšíš se sám hledej sám a uslyšíš se sám ho ho