Ne každej hrdej je na svůj původ, kde jako dítě žil,
když jinou volbu má, tak z díry uniká.
Druhej to nechápe, smysl a důvod, raděj by láteřil.
Ta cesta do světa, životem často je trnitá.
Trny jsou hluboký jako je zármutek,
místo který není na mapách.
Kde platí zub za zub, oko za oko, útěk za útěk.
Život náš nám síly temný požehnaj,
tak ho volně doklepej.
Každej z nás má ve svém nitru rodnej kraj,
milovanej prokletej.
V chaosu velkoměst asi se ztratíš,
těžký najít svý místo.
Urve si velkej kus, kterej je kovanej.
Do toho kraje jednou se vrátíš,
je to tvý rodný hnízdo.
Svůj život dojedeš a za peklem schovanej.
Život náš nám síly temný požehnaj,
tak ho volně doklepej.
Každej z nás má ve svém nitru rodnej kraj,
milovanej prokletej.
Každej z nás má v nitru rodnej kraj,
milovanej prokletej.
Každej z nás má v nitru rodnej kraj,
milovanej prokletej.
