Až nebude nic, co bolelo by. Až dlaně suché se dotknou vody, budu ti pět minut zpívat o tichu mezi slovy. V něm najdu-li nit, svážu tě jí, a budu pak mít alespoň naději, že zůstaneš svá- zaná navěky, a nebudeš mě zlobit. R: Tak by se mi život po tvém boku líbil. Nadechnu se znova, půjdu si tě snít. Já mít svoji ženu, do smrti bych s ní byl. Pokud by jí ovšem nepraskla nit. Vím, že jsi ta, že jiná není. A až budeš syta, dej mi znamení. Pak vezmu si tě- lo i duši, a budeme si slušit. Budeš pak mé teplo pod peřinou. A až bude tě víc, tak mojí vinou, povineš ji, anebo jeho, a já zahrnu vás něhou. R: (2x)