Zastav čas, klany zavřeli do klecí
Přešel mráz a zvony šílenství dozněly
Ve válce s depresí
Snažím se vidět skrz prázdné pohledy
tam kde se skutečnost ztrácí v temnotě
a nekonečné sny začínají vládnout.
Má duše je zmrazena a tělo slabé, inteligence němá.
Zůstanu sám.
Učím se pravidla tý jejich ukrutný hry.
Tak zabte ty prasata!
Ještě je slyším kvičet!
Každou noc vidím skrz oči šílence a vládnu tvrdou pěstí.
Nechte mě zapálit oheň!
Kapky hadího jedu stékají do čerstvých ran
v mém odumírajícím mozku
žijícím ze zvuku elektrický kytary.
Zbývá už jen natáhnout do skla
a upadnout ve smrtelném spánku.
