C Emi V dobách dávných dětských dnů měl jsem spousty dětských snůC7 F všechny byly člověčí a jeden z nich byl největšíC G ten mi dodnes zůstává, snad proto že jsme na něj dvaC G já a můj náklaďák Čtyři páry kolejnic, na nich vláček jako nic protože je elektrický, jezdí dál tak jako vždycky nikdy nezůstane stát, já si dál s ním chodím hrát já a můj náklaďákA7 Dmi G C R: Jak to každý správný otec ví, záviděli kluci v sousedstvíAmi A As G F# i když dnes už nemám tátu, náklaďák dál zůstává tuDmi F G jezdím na něm zpátky do dětství Kouzlo vánoc bílý sníh, půvab říší klukovských velký stromek zelený a pod ním vláček na zemi tak v mé duši zůstává dětský svět a v něm my dva já a můj náklaďák Tak mě často napadá, že je život záhada starý děda nebo vnuk, snad v každém žije malý kluk co bych ze života měl, kdybych hrát si neuměl, já a můj náklaďák R: Nevadí co řeknou v sousedství, vím, co každý správný otec ví dál mě láká kouzlo hraček, proto mám svůj náklaďáček jezdím na něm zpátky do dětství ...já a můj náklaďák R: Nevadí co řeknou ...