Napadlo mi to dneska k ránu
co tak si pořídit mladou vránu?
Koupím zrní, mísu, to by bylo
něco by tu po mně aspoň zbylo
Vrána prý žije víc jak sto let
a co ze života? Déšť, sníh a led
vystelu krajkou krabici od bot
otevřu skříň mých morálních hodnot
Budu ji hladit po černém peří
krasořeč učit, i cizí řeči
i já tak můžu, zase po roce
mít šťastné a veselé vánoce
Slavnostně prostřu, pozvu ji ke stolu
ať není sama, když už jsme spolu
nakrájím mrkev, očistím kapra
z lásky k ni spolknu syrový játra
Pronesu v zkratce pár krátkých vět
o tom jak krásný je s vránou svět
a jak jsem šťastna, že není sama
u okna kouřím, čekajíc rána
S představou jasnou tak že jí věřím
dívám se na ruce, obrůstají peřím
hle, drápky! No co, další vztah v čudu
nejspíš jen sama po sobě zbudu
