Hodino dlouhá rok
milenko sebevrahů
ty světlo zpod dveří
královno temných spádů
jak na to nemyslet
když v hlavě někde vzadu
cítím, že přicházíš
že stojíš na mým prahu
královno temných spádů.
Královno propastí
tak dobře, zas tě čekám
já a má nespavost
ty přece musíš chápat
jak ženská vyhoří
když doma nemá chlapa
kterej by zahřál jí
a tebe poslal někam
královno temných spádů.
Zas budu špatně spát
a chodit do práce
zas budu minulost
na dlani obracet
zas budu rouhat se
a činit pokání
zas budu svůj život
obracet na dlani.
Ty děsná hodino
padání do svý hlavy
jsem tvoje ztracená
a marnotratná dcera
jsem jako zamčená
do básně od Baudelaira
stokrát tě zabiju
a stejně nezastavím
královno temných spádů.
