Tehdy jsem v půlnoci budil spáče, jak jsem skály rval, ruce mě pálily od krumpáče dál a dál. A tak tam, kousek od altánu s bílou lucernou, pro tebe pak zasadil jsem k ránu tu lípu nádhernou. Strom lásky mý, řekl jsem tenkrát - vem si ten dar. Strom lásky mý z doby, kdy měl jsem šestnáct jar. Vím, že víc tě lákal autodrom, já se blázen rozhod’ dát ti strom. Když budeš svý šaty rovnat v skříni či líbat půlměsíc, snad ten můj strom nezačne ti stínit, až rozvětví se víc. Na jaře v něm třeba budou hnízda, což se může stát, právě z nich uslyšíš mě hvízdat to věčné - mám tě rád. Strom lásky mý, řekl jsem tenkrát - vem si ten dar. Strom lásky mý z doby, kdy měl jsem šestnáct jar. Sázet lípu - bláznovství jak hrom, z lásky mý však aspoň zůstal strom !!! ... z lásky mý tu aspoň zůstal strom !!!