G
R: Děti jdou, kam je pošlou,
   jdou kam je pošlou, ó
    C     D7        G
   a jak jdou, tak melou svou, že prý:

1. Dva chytly lva co couvá,
   sám zůstal Sámo se svou slávou,
          C     G      D7    G
   jdou, jdou, jdou a melou svou.
R:

2. Deset bylo besed, kde rád si nikdo nesed,
   kejt bylo devět a sněd je sám Nedvěd,
   dál osmý stál ten král co se jen bál,
   sedum dědů k dědům se posadilo před dům,
   šest bylo měst, kde říkali Čest!,
   pět bylo vět, co podepsali hned,
   ven ze čtyř stěn kdo chodí je ctěn,
   tři byli páni Dáni,
   dva chytly lva co couvá,
   sám zůstal Sámo se svou slávou,
   jdou, jdou, jdou a melou svou.