Zdá se, že máš rád ten divný lov
Otrlých lovců vlastních slov
Povolná chuť však s jídlem roste
Náboje slepé střídají ostré
A čas je vítr v protisměru
Každý tvůj zásah si moc beru
bezedné noci jsou naším jměním
Poslední slovo se nejvíc cení
Jsme jako dráty, co spadly na zem
Počítáme ztráty a jenom blázen
Chtěl by je vrátit do korun stromů
Slova jsou zprávy
Z kamenolomů
Zůstala víra k nedůvěře
Spánky až k ránu bez večeře
Zaťaté prázdné pěsti z dlaní
A smutné boje beze zbraní
Vzdáleni víc než kdo z nás by chtěl
Dosáhni na mě, jsem na dostřel
Přestřelky slovní, nás neopouští
Tvůj prst je pořád, na špatné spoušti
Jsme jako dráty, co spadly na zem
Počítáme ztráty a jenom blázen
Chtěl by je vrátit do korun stromů
Slova jsou zprávy
Z kamenolomů
Jsme jako dráty, co na zemi leží
Jiskříme zkraty, když v létě sněží
Jsme jako vítr, oheň a země
Není co ztratit
Dotýkej se mě
Dotýkej se mě
Dokud je čas
Dotýkej se mě
Jsme jako dráty, spadaný v lese
Není co ztratit
Dotýkejte se
Dotýkejte se
Teď hned
Dotýkejte se
