D                   G
R: Formule z formely dlouhá jako křída,
          D                 G
formule z formely, auto století,
       Emi                   A
na můj závoďák už kouká Olda Říha
  G              D          G
a těší se, jak s větrem poletí.

     G                                 D
Láďa říká volantu, ten je jako z trabantu,
                          G
to formuli nestačí, ta ho má mít jinačí.

R: Formule z formely dlouhá jako křída,
formule z formely, auto století,
na mé století už kouká celá třída
a těší se, jak s větrem poletí.

Láďá chodí do béčka, ten zná jenom embéčka,
právě bere vodovky a kreslí v áčku škodovky.

R: Formule z formely dlouhá jako křída,
formule z formely, auto století,
na mé formule už kouká celá třída
a těší se, jak s větrem poletí.

Láďa kouká na Jitku, má ho jako pažitku,
a jak Jitku pozoruje, z poklopce mu vykukuje.

R: Cokoli z formely, dlouhý jako křída,
cokoli z formely dá se uplácat,
na mé cokoli už kouká celá třída
a cokoli se může taky stát.

Láďa hněte formuli, a to jenom z formely,
to však Jitku neláká, ta mu kouří - co? čerta půl.

R: Cokoli z formely, dlouhý jako křída,
cokoli z formely dá se uplácat,
na mé uplácat už kouká čerta půl
a cokoli se může taky stát.

Láďa prokouk tuhle Jitku, nalákal ji na pažitku,
formela je modelína a Jitka je kůže líná.

R: Cokoli z formely, dlouhý jako křída,
cokoli z formely dá se uplácat,
na mé cokoli už kouká celá třída
a cokoli se může taky stát.