když se voda zavírá, dělají se kruhy
když letní den umírá, rozvážu si stuhy
hoď je do tý řeky, chtějí po ní plouti
a starý báby vzteky budou plivat z proutí
jak se tvý bílý tváři červánky dvoří
jak nám oči září a těla nahlas hoří
ale že ten plamen, že dělá jiným škody
vyčuráme amen a půjdem do hospody
vykopeme spolu studnu zapomnění
skočíme dolů, kde žádný „potom“ není
když se láska zavírá, dělají se kola
nebeskýho portýra do práce volá
stojí strašák v poli
a ztrouchnivělou holí
do všech světovejch stran
odhání hejna vran, černejch vran
stojí strašák v poli
a žízeň ho bolí
zvedni pod ním ten kámen
a vytryskne pramen, rudej pramen
