když se voda zavírá, dělají se kruhy když letní den umírá, rozvážu si stuhy hoď je do tý řeky, chtějí po ní plouti a starý báby vzteky budou plivat z proutí jak se tvý bílý tváři červánky dvoří jak nám oči září a těla nahlas hoří ale že ten plamen, že dělá jiným škody vyčuráme amen a půjdem do hospody vykopeme spolu studnu zapomnění skočíme dolů, kde žádný „potom“ není když se láska zavírá, dělají se kola nebeskýho portýra do práce volá stojí strašák v poli a ztrouchnivělou holí do všech světovejch stran odhání hejna vran, černejch vran stojí strašák v poli a žízeň ho bolí zvedni pod ním ten kámen a vytryskne pramen, rudej pramen