Ami
1. Jó, dvěstě nás tam bylo na brize do Číny
      C                                 E
   a furt se jenom pilo, až tuhly ledviny,
       F             G       C             E
   a když už bylo k ránu a všichni pod vobraz,
           Ami                   C            G
   křik' plavčík na stožáru, a hlásek se mu třás':
    C       F       C        F
R: Já tady nebudu, já vidím vobludu,
    C         F         C         G
   já vocaď pryč pudu, jímá mě strach,
     C        F        C      F
   chyťte tu vobludu, sežere palubu,
    C        F       C    E         Ami
   tohle je vo hubu, ach, ich, och, ach.

2. Má vocas dvěstě sáhů a ploutev přes hektar
   a zubů plnou hubu, a rozcvičuje spár
   a rozčileně mrká svým vokem jediným,
   a páchne, řve a krká a z tlamy pouští dým.
R:

3. Rum kapitánem hází, chce pálit z kanónu,
   zapomněl, že ho v září prochlastal v Kantonu,
   když uviděl tu bídu, hned zpotil se jak myš,
   poklekl k komínu, pěl: K tobě, Bože, blíž.
R:

4. Náš kormidelník chrabrý je drsná povaha,
   zalehl u zábradlí a házel flaškama,
   když na vobludě bouchl kanystr vod ginu,
   tu přízrak vztekle houkl a vlítl na brigu.
R:

5. Tři stěžně rozlámala na naší kocábce,
   však ztuhla jako skála, když čuchla k posádce,
   pak démon alkoholu ji srazil v oceán,
   my slezli zase dolů a chlastali jsme dál.
     Ami
R: + ach, ich, och, ach ...