Ode mlýna ke mlýnu cesta je ušlapaná,
Kdo tu cestu ušlapał, ten mynárku miłovał.
Ťuky, ťuky na dvera, je-li mynárek doma,
Pán mynár je v mlýnici, špicuje tam pšenici.
Jak to mynár vypočul z bílého on łože stał,
Chyťa šablu ze stěny, šohajovi hłavuj sťał.
Jak ju uťal, tak ju vzał a do vody ju hodił,
Aby ludé věděli, kdo za mynárků chodił.
Šla mynárka pro vodu, pro voděnku studenů,
Viděła tam hlavičku, cełů zakrvavenů.
Ja hlavičko, hlavičko, kde je tvoje tělíčko,
Mé tělo je v mlýnici, na dubovej stolici.
