C      C         C
1. Až mi čas řekne stůj
         F             C
   až si jednou sundám boty
         F          C
   až mi smích kolejnic
        C            G
   řekne příteli skoč
        C          C
   až mi zesvětští dlaň
        F            C
   jako kachel z terakoty
         F              C
   až se posadím k tvým dveřím
         C   G      C   C
   prosím neptej se proč

2. Až mi prach z věčných cest
   zhladí jizvu na mé tváři
   až budu vědět věci
   které líp nevědět
   až mi poslední verš
   zplaní v starém makuláři
   snad to bude pozdě
   ale jistě naposled

3. Až pak vítr a déšť
   smyjí stopy u Golgoty
   až se dým spálenišť
   nakonec rozplyne
   až si odepnu pás
   až si jednou sundám boty
   až nezbude mi nic