Touha tvá je zvrácená, nebeská brána zavřená. zkaženost je rouhání, bát se svých probuzení. Pročítáním knihy knih, myšlenkou uzavřený, nejsi jako nikdo z nich, nebem bloudíš ztracený. Po migračních čarách stád, znavený, Ikaros zažil let i pád. Proti větru k výšinám ruce rozpínáš, stín křídel tvých část země zakrývá. Květy zlé za zahradou měnící se v širý háj, burácejí záhadou, nepochopený jinotaj. S touhou bájných Daidalů majestátně stoupat výš, silou mocných Pegasů nebem ztracený bloudíš. Po migračních řadách stád, znavený, Ikaros zažil let i pád. Proti větru k výšinám ruce rozpínáš, stín křídel tvých část země zakrývá. Proti síle zákonů touha nevinná, být k slunci blíž, máš křídla vztyčená - chceš letět dál! Touha tvá je zvrácená, nebeská brána zavřená, zkaženost je rouhání, bát se svého ztracení.