D  Hmi  G  A   D  Hmi  G  A

   D            Hmi            G             A
1. Jsou dálnice jsou cesty, co odněkud někam jdou,
   D            Hmi          G              A
   jsou silnice jsou stezky, nastup a vyjeď svou.
   G        D                 G        D       A7
   Dálka je oponou z patníků, dálka je oponou. 

2. Před sebou jenom obzor, za zády pocení měst,
   pak snad vztyčený palec, sveze tě jednou s cest.
   Dálka je oponou z patníků, dálka je oponou.

         D          D7            G         Gmi
R: A tak hledíme tu tiše na sebe, klikaté a od prachu šedé
   D             Hmi            Emi          A7
   cesty jsou až k soutoku nebe s Vysočinou. 
         D          D7i          G           Gmi
   A tak hledíme tu tiše na sebe,lesy,kopce icesta má vede
   D             Hmi              Emi        A7       D
   nahoru tam až k soutoku nebe s Vysočinou, Vysočinou.

Sólo:  D  Hmi  Emi  A7 

3. Je pás oblých hor pokorný cíl, nemnoha poutníků,
   na lesní dlani spí plátěný, dům romantiků.
   Pás hor je oponou poutníků, pás hor je oponou.

4. Co jen písní o ní chtěli hrát, navštiv je básníku,
   jenom vítr jednu píseň znal, z oblýskaného hmatníku.
   O toulce vonící Vysočinou, o toulce vonící.

         Hmi        D          Hmi
R: ...   Vysočinou, Vysočinou, Vysočinou.