Jedné noci Madona a Botticelli
Dotkli se v nebesích svými čely.
Když chudým hvězdy padaly  do talíře,
promluvila Madona na malíře.
 
Haleluja,
Haleluja.
 
Dotknul se její tváře štětcem,
usedla na obraz jak vážka lehce.
V náruči držela svého syna,
zářila jak slunce, když laská Sinaj.
 
Maluju já,
maluju já.
Maluju já,
maluju já.
 
Maloval Madonu Botticelli,
divoké husy za okny zakřičely.
Jak sedaly pod lesem na hladinu,
magnificat anima mea dominum
 
Haleluja,
Haleluja.
Maluju já,
Maluju já.
Haleluja,
Haleluja