Pojď se mnou, lásko
Z těch nebezpečných míst
Kde omámen krásou
Životem si není jist
Koho málo dálka leká
Kdo nemůže hřeben nepřejet
Kdo chce najít, kde nebe si kleká
Aby pilo z peřejí
Obuj si, lásko
Boty ze suchých trav
A vydej se stezkou
Pryč od těch hor
Z dálky je zdrav
Než tvé srdce bude plné
Semen ostřic odkvetlých
Než vítr na ně hlínu vhrne
A budou růst, dokud nezetlíš
Slunce září nad vodní hladinou
Z níž vzlétá hejno husí
Každý ten obraz musí jednou zhynout
Jako život skončit musí
Nenech si, lásko
Vplétat do vlasů
Borových větví praskot
A ptačích křídel šum
I když ti ty šperky sluší
Jednou ten náhrdelník modrých řek
Navždy ukryje tvou duši
Pod vysoký břeh
Slunce září nad vodní hladinou
Z níž vzlétá hejno husí
Každý ten obraz musí jednou zhynout
Jako život skončit musí
Vystoupej, lásko
Na nejvyšší štít
Kde stáda hvězd se pasou
Ani ony nemohou žít
Bez těch hor a bez těch stromů
Bez lůžka na mechu
Jestli tohle je tvé „domů“
Tak zhluboka se nadechuj
Naplň celá se tou vůní
Nastav větru svojí tvář
Poslouchej jak hory duní
A buď šťastná, že je máš
Poslouchej, jak srdce duní
A buď šťastná, že ho máš
