Když jsem byl chlapec s nosem sotva nad stolem
Vzorem mám byl Ben Joe, ó jé
Když jsem se ptal, co v noci drnčí v stodole
Říkal mi hochu můj, to banjo je
Já prosil jsem svého tátu každý vánoce
Aby mi na banjo hrát dovolil
On do stodoly šel a do ruky vzal cep
Jak žito byl bych bit, kdyby mě dohonil
Že prej, že prej, že prej
S ohněm si hochu nehrej, hej , hej
Že prej, že prej, že prej
Hrát na banjo osud je zlej.
Máma i táta hlídali mě jako ďas
Abych se od těch pěti strun držel dál
Když dveře zamkli, já jim oknem utek´ zas
Abych nevynechal žádnej candrbál
Jó, ty špatrně skončíš jako pobuda a lump
Jako každej, kdo hrál bluegass
Jestli jen jednou vezmeš do rukou ten klump
Sedřu ti kůži z těla, budu jak ras
Že prej, že prej, že prej
S ohněm si hochu nehrej, hej , hej
Že prej, že prej, že prej
Hrát na banjo osud je zlej.
Jednou když máma spala, táta jakbysmet
Jako stín do stodoly jsem se vkrad
Ben Joe banjo pustil a já ho zved´
Od těch dob nikdy nepřestal jsem hrát
Že prej, že prej, že prej
S ohněm si hochu nehrej, hej , hej
Že prej, že prej, že prej
Hrát na banjo osud je zlej.
