Poslechněte lidé, co vám povím já,
zvěst o panně čisté, jež syna povila.
Plakala a stála sama u dveří,
nechtěli ji nikde žádné dveře otevřít.
V Betlémě, v tom městě dům od domu prosila,
dejte povijánek, ach, lidé, pro syna.
Modlím se, aby se pan bůh odsloužil
a za svého syna také, aby dlouho žil.
R. Nad chlévem svítí hvězda přejasná,
světlo jak vprostřed dne.
Co mine nás a co potkat nás má,
to ví Bůh, ale my lidé ne.
Otevřeli panně, otevřeli chlév,
přichystali pro ni vodu, sůl a chléb.
Ovila synáčka do jeslí, do sena,
aby každá duše mohla býti spasena.
R. Nad chlévem svítí hvězda přejasná,
světlo jak vprostřed dne.
Co mine nás a co potkat nás má,
to ví Bůh, ale my lidé ne.
Andělé oblékli čisté košile,
začali vyhrávat písně přemilé.
Ten nejmenší anděl, co na dudy hrál,
jásal lidé radujte se, narodil se král.
Volali pastýři, jen domů skočíme,
pro dudy a housle, a hlavně pro činel.
Pak budeme také dudlat, fidlat, hrát,
aby s námi ten Boží syn na světě byl rád.
R. Nad chlévem svítí hvězda přejasná,
světlo jak vprostřed dne.
Co mine nás a co potkat nás má,
to ví Bůh, ale my lidé ne.
R. Nad chlévem svítí hvězda přejasná,
světlo jak vprostřed dne.
Co mine nás a co potkat nás má,
to ví Bůh, ale my lidé ne.
