Apropo, poklade, mám tady ještě něco co jsem ti chtěl říct,
jenom poslední tři minutky a pár vteřinek, nic víc,
víš trochu toho sajrajtu si z ramen smíst,
a neboj bude to naposled co se budem muset snýst,
už jsi mi totiž ukradená jako vzducholoď,
můžeš už jen doufat, že jednou začne dělat protézy i psycholog,
no jen do toho, řekni to, že za to můžu já,
jo to já mu řek, běž za mojí starou ta ti dá,
ona je chuděra tak strašně príma,
že věchny cesty místo Říma, vedou do jejího klína,
takže hurá!, děláme přece lásku a né válku,
na světě je tolik ptáků, není čas na zahálku,
sedět doma na gauči a vonět, to je tvoje kotě,
ale jinak si jen postava v hodně suchý anekdotě,
jo já vím, ty jsi to křehký stvoření,
co jenom v životě potřebuje trošilinku toho koření,
hmm... to fakt hezky zní,
ve skutečnosti, ale tvojí cestu ke štěstí,
lemujou jen samý ztopořený kořeny.
No tak šup šup,
postav si je do latě, a když třeba neba tě,
neva děda,hlavně, je-li děda ve vatě,
