D A D 1. Zase už mě vysadili,na pobřeží neznámého světadíluA D A já steží můžu tušit ,co mě čekáG A D G Na pospas nechali mě nebezpečím, bezejmenným nástrahám a divnýmD A D řečím, nevím kam jdu, prostě někamD A D Nepochopitelná, i když věčně stejná cestaG A D Nevyzpytatelná, nevyzpytatelná pouťD A D Za krajně pochybného doprovodu mapy s množstvím bílých místA D jdu dál do nitra nových světůG A D Podél cesty zatím jenom matně tuším,kmeny starých chmatáků iG D A D dobrých duší, moulů a smíšků i zlých skřetů R:D A D 2. Jsem Francisco Pizzaro,a kouzelníci domorodců věříA D že mám pod čepicí skoro všechno, což tam vůbec nemámG A D G Kde co mě mýlí, já však nedovolím,aby na mě někdo poznal že se divímA D všem nevyzpytatelným změnámD A D Když si potom ranní mlha sedne,spatřím v dáli masiv jménem odpoledneA D podle mapy za ní leží vlažné moře zvané večer.G A D A K němu mířím, třistapětašedesátkrát za rok, šířím zprávu, že jsem toD přežil R: Nepochopitelná, i když věčně stejná cesta nevyzpytatelná, nevyzpytatelná pouť.