C F G C F G C C Emi G Ve zdejší čtvrti pod plynárnouC F očekávání rychle stárnou.C Emi G7 A tomu, kdo nic nečekáC F G je líp se vyhnout zdaleka.C Emi G já se však, věř mi, nevyhýbám.C Emi F K mým omylům a věčným chybámC G F patří to, že mě nebolíC C7 hledat tě, ať jsi kdekoli.F Ami Zástupy žen jdou tam i zpátkyDmi Bmaj7 a přecházejí křižovatky...F B Která má, bože, která z nichF nějaké tahy ve tvářích?Dmi G G7 Kdo pozná z vody kalných louží,C F že ptáci ještě nebem krouží?C Emi Kdo nevzdal se a zápolí?F Jsi to ty. Někde. Kdekoli.C Emi G7 Kdo nevzdal se a zápolí?C F G C F G C Jsi to ty. Někde. Kdekoli. Pudr a rtěnka místních značek a obnošený utíkáček, návaly ranních tramvají. Copak tě navždy utají? Ve sklonu šíje nebo v hlase snad něco náhle zablýská se jak hvězda spadlá do polí. A může to být kdykoli. Dost často stojím na nároží. Ani to nejběžnější zboží nestojí asi o moc míň.Bsus4 B F Až půjdeš kolem, jen se zmiň, že ani tady, pod plynárnou, očekávání nezestárnou. Snad nám to osud dovolí. I já jsem vlastně kdokoli. Snad nám to osud dovolí. I já jsem vlastně kdokoli.