Sloka 1Em Am Z bůhví jakého popuduD G H7 Šel jsem si půjčit Hamleta.Em Am Knihovník byl však popletaD G H7 A dal mi Knihu osudu.E7 Am A mně teď brada poklesá.D G V té knize stojí psáno jenEm Am Jediné ze všech ženských jmen.H G A pod ním známá adresa.G Em Kdepak je, krutá nebesa, Ta vaše podatelna?H Chci podat odvolání!Em Proč má být tato paníAm H7 Em Tak neodolatelná. Sloka 2 Honem jsem koupil talisman Od stoletého cikána. Přesto jsem nespal do rána . To jméno řvala hejna vran. Úsvit je čmáral po stěnách. Marně jsem kreslil křídou kruh. Posed' mě příliš mocný duch, A mými ústy sténal: Ach. Z hotelu je loď na vlnách. A z římsy kazatelna, Z níž slyším přikázání: Pro tebe tato paní Je neodolatelná. Sloka 3 Utek'jsem na vlak do světa. A v kupé našel aspoň tmu. Kola však mlela do rytmu Es ta-ta, pro-tě-je-jen-ta. Potom ten rychlík zastavil. A rovnou v naší ulici. Vysed'jsem, s velkou kyticí, Protáhnout údy na pár chvil. A tu mě zcela ohlušil Hluk nepochopitelna. Mé tiché zaklepání A šepot: "Moje paní, Jsi neodolatelná."