Kdysi dávno na poli jsem vlka zřel
kterak se s kozou o dávku zelí přel.
Viděl jsem v životě už lecjakej spor,
teď mi však zůstal rozum stát...
Vlk řve: Kozo nech to zelí, já ho viděl dřív,
ráda buď, že tělo celý ponechám ti.
Nikdo plakat nebude, že vlak se nažral a koza zůstala nenajedená...
Koza křičí: Kdo kdy viděl vlka zelí žrát?!
Máš dost velký zuby, tak se s tebou nechci prát.
Správný, ale není, aby vlk se nažral a koza zůstala nenajedená...
Vlk řve: Ty máš štěstí, že jsem vegetarián,
zároveň máš smůlu, protože si zelí dám.
Nikdo plakat nebude, že vlk se nažral a koza zůstala nenajedená...
Koza křičí: Cože?! Vlk a vegetarián?!
Myslím, že nakonec si stejně zelí dám.
Spravný, ale není,aby vlk se nažral a koza zůstala nenajedená...
Z toho plyne, že kdyby byl dostatek zelí,
zkrátka větší množství nežli jenom malé,
nestávalo by se, aby vlk se nažral a koza zůstala nenajedená...
