Celej ten prašivej mizernej život Člověk aby jen jak mezek dřel Odkapává celej svět mezi prstama jak med to pocit marnosti zas do mě vjel krájím jeden den jako ten druhej klacky pod nohy hází mě stát člověk stačí vydělat na to aby mohl vstát a dojít do práce než bude tuhej pokud v suchu a v teple chci bydlet musím zadlužit rodinu svou pak už jenom jako vůl starám se o plnej stůl a složenky z kaslíku řvou Koláče bez práce nejsou to přeci ví každej z vás Jsou však ti co dostanou prachy i když nevstanou A u prdele mají nás...