Ukončenej sen, poraženej kmen, mračna písek pláč a bezmoc v pozadí
dřeš se jako vůl a pot se mění v sůl, špínu smrad to znáš, každýho odradí
A tak se trochu snaž, cenu všeho znáš, v bídě přeci chcípnout nikdo netouží
však to říkají ti zpychlí haranti, co za vodou jsou a ne před louží
REF. Jsou to jen páni, co bez přestání z dělníčka hadr dělaj na vytírání
zkoušej ho mačkat, dokud z něj kape, já budu ten, co na krk jim šlápne
těm nadutým volům synáčkům prasat, do leštěnejch stolů své jméno chci napsat
sedřený ruce, sevřený v pěsti, už nebudou zvonit klíči na náměstí...
Snad si za to sám můžu asi já, mám snahu dobýt svět a vypěstovat květ
však v růžích ustláno ne není mi dáno a marně bych se ptal, proč pán bůh na mě sral...
REF. Jsou to jen páni...
