1. Jak písnička zbloudilá v přítmí skal,
kde tříští ji ostří hran,
jak láska, co pláchla, to, jak ses bál,
tak čas píše po tvářích nám.
Ami E7 Ami
2. Už nehoukej, vláčku, už nemám čas,
Dmi G7 C
musím pohádky klukům číst,
Dmi Ami
snad jednou až, jednou, snad jednou zas,
H7 E7 Ami
až obrátím tenhleten list.
E7 Ami
R: Víš, jim by se stýskalo a mně zrovna tak,
A7 Dmi
kdo by ovládal jeřáb a hák,
G7 C Ami
kdo by zahoukal sanitkou a opravil vlak,
H7 E7 Ami
tak ještě chvíli, snad rok, snad pak.
3. Ta holka, co vzal jsem si, co mám rád,
je smutná, když utíkám pryč,
ten pohled, když vidím ji ve dveřích stát,
jak zamyká nadvakrát klíč.
R: Víš, jim by se stýskalo a mně zrovna tak,
kdo by ovládal jeřáb a hák,
kdo by zahoukal sanitkou a opravil vlak,
[: tak ještě chvíli, snad rok, snad pak. :]
