Šedé jsou zápisky mých snářů, strádám
Vybledlé střípky pravd i lhářů skládám
A večery se zdaj jako by nebyly už zítřky
Převozníci už o mince si říkaj
Naděje utíká ze dna Pandořiny skříňky
A od kštice až po paty mě svlíkaj
Už víš, kam se vítr stáčí
Tak mý plachty v krvi smáčíš
Už znáš vše, co se mi příčí
Tak mě pomalu ničíš
Slunce mé za horizontem leží, bloumá
Nad Olympem snad bohové ho střeží, doufám
Čas můj neutíká, ale běží přímo sprintem
A Hádes čeká se psem u dveří
Život můj protýká bezvýchodným labyrintem
Stopky u nebeský brány mi změří
Že víš, kam se vítr stáčí
Tak mý plachty v krvi smáčíš
Už znáš vše, co se mi příčí
Tak mě pomalu ničíš
Už víš, kam se vítr stáčí
Tak mý plachty v krvi smáčíš
Už znáš vše, co se mi příčí
Tak mě pomalu ničíš
