Včera jsi chytl flow
a zabily tě beaty
a ráno neměl páru,
jak se probudil.
Celý den teď do stropu
čumíš jako ET.
Hlava se točí jako levná diskokoule,
sotva si pamatuješ obraz jediný,
chtěl jsi mít královnu,
ale neměl na to koule.
Probouzí se zas,
cítím ho v každém z nás,
po kapkách se blíží,
je neviditelný.
Probouzí se zas,
cítím ho v každém z nás,
po kapkách se blíží,
je neviditelný.
Whoou, whoou,
whoou, whoou.
Je neviditelný.
Whoou, whoou.
Whoou, whoou.
Je neviditelný.
Chtěl jsi být hrdina,
co zvládne všechny testy,
diví se, co si to zas osud dovolil,
co teďka bude si nepomůžeš gesty.
Nevidíš, pak přijde ráno,
už je tu, cítím ho s náma,
tak se drž, tvá maska filozofa
padá, padá, padá.
Probouzí se zas,
cítím ho v každém z nás,
po kapkách se blíží,
je neviditelný.
Probouzí se zas,
cítím ho v každém z nás,
po kapkách se blíží,
je neviditelný.
Probouzí se zas,
cítím ho v každém z nás,
po kapkách se blíží.
Probouzí se zas,
cítím ho v každém z nás,
po kapkách se blíží.
Je neviditelný.
Je neviditelný.
Whoou, whoou,
whoou, whoou.
Je neviditelný.
Whoou, whoou.
Whoou, whoou.
Je neviditelný.
