Umíral jsem touhou čekal dobu dlouhou že nebudu loutkou pouhou až budu velkej kluk Tuze jsem se těšil problémy hned řešil že strašně rád bych hřešil teď čumím jako puk Chtěl jsem projít branou dětství nashledanou nechtěl zůstat stranou těch co znaj a ví A po dlouhým snění o chvíli co vše změní došlo mi že není žádný velký tajemství Všivej svět jsem poznal schytal víc než rozdal jen nerad jsem se doznal že není o co stát Vzpomínám na léta kdy jsem byl středem světa každej byl strýc a teta i já jsem se měl rád Časem se vrátit zpátky já bych si přál kdy z prsů svojí mámy jsem život sál
