Sám na cestě stál
a slzy stíral si ze tváří
v dlaní svých jen
svíral kamenný kříž
Bál jsem se jít blíž
ten pán tu opsán je září
Jeho stín se mění
v posvátnou mříž
Vládnout – mocí, co zpátky dech tvůj přivolá
Vládnout – silou, co víru věčným časům umí dát
Vládnout – láskou, co smrti rázně odolá
Vládnout a zůstat s tím, koho máš se vzdát
Sám na srdci mám
bolest, co svírá a pálí
z očí tvých se láska
nevytrácí.
Jak kámen zaléhá mě tíha
Do prázdných zdí se dlouze dívat
Bezesnou se nocí dát
a kráčet za tebou.
Vládnout – mocí, co zpátky dech tvůj přivolá
Vládnout – silou, co víru věčným časům umí dát
Vládnout – láskou, co smrti rázně odolá
Vládnout – a zůstat s tím, koho máš se vzdát
