Není to hrůza když zůstanu sám,
láska zmizí s ránem.
Straší ta louza, se v zrcadle kouká
a plamínek na svíčkách zhasíná,
zhasíná.
To tělo co krásní se večer
tak zdálo vzplálo v hloupej sen
Teď stejně jak had jak úhoř
se stáhlo pohled na ně vše promítá,
promítá
Tak nalej na mně plnej sud vody,
mám v sobě střelnej prach
Plamen vzplál, teď pode mnou se propadají schody
a sex se mění v strach,
chci bejt sám.
Je to fakt hrůza
jak denně stárneš strachu přibejvá
těla co líbám jsou slaný a pálej
ale oheň z jejich úst zhasíná,
zhasíná, zhasíná, zhasíná.
Už nechci ty rána už nechci ten sprost
a bouchat jak láhev vína,
ten benzín je pot co by po tváři stejkal
tak zapal si jinou tvář.
Chci bejt sám
chci bejt sám
chci bejt sám
chci bejt sám.
