Z hospody na návsi je slyšet polku,
v úplňku na hrázi v křoví se krčí
posedlý potřebou chytit si holku,
funí do rákosí a temně vrčí
R: Stejně si samy za to holky můžou,
že nechtěj chodit po vsi s Petrem Průšou,
tak to zkusil aspoň s tou blbou Růžou,
pod rouškou násilí tmou, tmou, tmou, tmou.
Skončila zábava, Růža se vrací,
sama jde po hrázi a nemá strach,
tlustá a opilá chvílemi zvrací,
častěji upadne, polyká prach,
Už došla k Průšovi mátoha tlustá,
deviant útočí, mizí s ní v pýru,
drtí jí ňadra a líže ústa,
hledá kde nechal tesař díru,
Průša už usíná ukojen doma
Naplněn pocitem, jaký maj rváči
Růženu opouští lihové koma
Nic neví, k domovu po hrázi kráčí
