V mládí jsem se učil hrobařem jezdit s hlínou, jezdit s trakařem kopat hroby byl můj ideál Jezdit s hlínou, jezdit s vozíkem s černou rakví, bílým pomníkem toho bych se nikdy nenadál. Že do módy příjde kremace černej hrobař bude bez práce toho bych se nikdy nenadál. Kolem projel vůz milionáře záblesk světel pad mi do tváře, marně skřípěj kola brzdící. Stoupám vzhůru stoupám ke hvězdám tam se s černou rakví neshledám, sbohem bílé město zářící. Sbohem moje město vzpomínat budu přesto jak jsem poznal tvůj smich a tvůj pláč Na na na .......